Hluchoslepý člověk není méněcenný

Hluchoslepota představuje souběžné postižení sluchu a zraku, přináší i další zdravotní a sociální problémy, zejména psychické. Včasné zachycení, zhodnocení a léčba mohou zmírnit nebo vyloučit negativní dopady hluchoslepoty na postiženého a na jeho rodinu. Zvláště velmi důležitá je správná diagnostika v případě vrozené hluchoslepoty co nejdříve po narození. Zanedbání této skutečnosti vede často k druhotné retardaci nebo destrukci zdravého vývoje osoby postiženého. Toto nebezpečí hrozí i dospělým lidem, kteří se stali hluchoslepými v průběhu života. Ředitelkou Sdružení hluchoslepých VIA je paní Dana Ťukalová.

Proč bylo sdružení ustaveno?

Sdružení vzniklo 12.března 1999 dohodou mezi postiženými hluchoslepotou. Cílem sdružení je uskutečňovat a rozvíjet vzájemné kontakty, výměnu zkušeností, humanitární svépomoc a mezinárodní spolupráci hluchoslepých, podporovat občanskou a kulturní identitu a podněcovat jejich snahu o seberealizaci a osobní, společenskou a ekonomickou nezávislost cestou jejich vlastní aktivní angažovanosti a vzájemné součinnosti.

Je to jediná organizace hluchoslepých v České republice, která pracuje bez státní dotace, kancelář má v ulici Ovčí Hájek 2164. Já v Praze 13 bydlím, sama jsem postižená hluchoslepotou, vím, co to obnáší. Mám problémy s prostorovou orientací, musím si vyšlapat cestičky ke svým cílům. Je potřeba dostat do povědomí lidí, že hluchoslepý člověk není méněcenný, má vlastní inteligenci, nechce jen sedět doma za kamny.

Čím konkrétně Sdružení hluchoslepých VIA může pomoci postiženým?

Snažíme se vybudovat centrum, které by poskytovalo nejen služby psychologické péče, s různými možnostmi trávení volného času, informačním centrem, fyzioterapií, možnostmi vzdělávání, umožňovalo by postiženým pohyb v přírodě. Systematicky se bude pracovat s celou rodinou.

V současné době se již rozjíždí projekt, jehož důležitým bodem je vybudování azylového domu pro hluchoslepé se špičkovou, profesionální péčí. Ve státech Evropské unie je moderní, aby investor postavil budovu a věnoval ji postiženým. Dělá to ze srdce, ne z vypočítavosti. U nás to ještě tak běžné není.

Našimi členy jsou hluchoslepí ve věku od 19 do 80 let z celé republiky. Máme tady jednadvacetiletého chlapce z Prahy 13, ten má i autismus, přijala jsem ho, aby se mohl s někým scházet, jinde tu možnost nemá. Je výtvarně nadaný, chtěla bych navrhnout, aby namaloval známku, která by se pro nás mohla prodávat.

Aby se naši členové mohli scházet, organizujeme pro ně pobyty. Tím, že spolu komunikují, učí se žít naplno. Dodáváme jim sílu, aby věděli, že jsou i oni užiteční. Například krásně zpívají, vyprávějí, malují, píší básně. Máme za sebou již první pětidenní pobyt v Sušici, kde bylo 29 lidí. Program byl pestrý, zpíval nám i Sušický dětský sbor.

Vedle komplexních služeb centra a výjezdních pobytů, uvažujeme o vydávání časopisu pro hluchoslepé.

Jak se hluchoslepí mezi sebou domlouvají?

Domlouvají se lormováním - dotykovou řečí, která je zcela odlišná od řeči znakové. Také pomáhá Braillovo slepecké písmo a znaková řeč ruku na ruce. Učí se mezi sebou navzájem. Je dobré učit se při čtení novin. Mně dělá problém dlouho se dívat na televizi, potřebovala bych televizní lupu, která stojí přes sto tisíc. Počítače pro hluchoslepé jsou se sluchovým výstupem, na sluchátka. Všechno jde, ale peněz je málo.

P.S.: Sdružení hluchoslepých VIA má ministerstvem vnitra povolenou veřejnou sbírku za účelem shromáždění finančních prostředků k rozvíjení sociální pomoci pro hluchoslepé občany formou otevření a zajištění činnosti poradenského pracoviště, psychorehabilitačních pobytových kursů a terapie, individuální sociální pomoci v místě bydliště postižených, informační činnosti k problémům života hluchoslepých lidí. Sbírka bude prováděna na území České republiky do 31. prosince 2002 formou soustřeďování finančních prostředků na účtu vedeném u České spořitelny, a.s., pobočky v Praze 5 - Lužiny, Mukařovského 1986, číslo: 0130457359/0800.

Renata Marešová