Stodůlky do třicetileté války

V listopadovém STOPu jsme s panem Lubomírem Mazuchem hovořili, mimo jiné, o rodech žijících v minulosti na území naší městské části a o tom, komu kdysi jednotlivé části Prahy 13 patřily. Náš miniseriál jsme začali Novými Butovicemi. Dnešním tématem budou Stodůlky, o kterých se dá říci, že jsou sice malé rozlohou, ale o to mají bohatší historii.
Od prvního osídlení Stodůlek nás dělí asi 150 generací, tedy zhruba 3500 let, kdy zde žil lid mohylové kultury. Vzápětí, jakoby ze dne na den, byly osídleny lidem knovízské kultury, dále pak Kelty, Germány, Slovany. Pro nás by mělo být varující to, že na zničení i velmi vyspělé kultury stačil relativně velmi krátký časový úsek.

Václav IV. - patron kostela sv. Jakuba Většího ve Stodůlkách

Řád templářů

Řád maltézských rytířů

Kapitula pražská

Ke kterému roku se váže první písemná zmínka o Stodůlkách?

První písemná zpráva je z roku 1159, kdy Stodůlky patřily maltézanům, přesněji kostelu Panny Marie maltézské. Ves patřila církevnímu rytířskému řádu - johanitům. Další záznam se váže k roku 1292. V té době bylo předáno patronátní právo nad kostelem sv. Jakuba Většího, o kterém je první zmínka v písemných pramenech v témže roce, církevnímu rytířskému řádu templářů uhříněveských, a to vdovou po Oldřichovi z Hradce - Marií z Hardeka a jejím synem Oldřichem II. Některé pozemky byly v držení staroměstského rodu Velfloviců. Díky vztahu k templářům se ještě v předminulém století pátralo ve Stodůlkách po pokladech. Někteří domorodci dodnes věří, že právě na jejich zahradě je zakopaný templářský poklad. Marie z Hardeka se synem Oldřichem II. se svého patronátního práva ale vzdali jen na dva roky. V roce 1295 věnoval král Václav II. část dědiny z odkazu Oldřicha proboštství svatovítské kapituly. 3. dubna 1312 došlo ke zrušení templářského řádu a zhruba za jeden měsíc převzali jejich majetek johanité. Další písemný záznam hovoří o tom, že roku 1360 měl patronátní právo měšťan Frenclin od Věže. O pět let později patřila část Stodůlek proboštu metropolitní kapituly pražské. V roce 1401 byl patronem kostela sv. Jakuba Většího Václav IV. O rok později písemné záznamy uvádějí, že pro probošta Jana byla ve Stodůlkách postavena tvrz, ke které patřilo dvojí popluží s dvěma poddanými. Popluží byla vlastně nejstarší plošná míra. Bylo to území, které se obdělalo párem volů nebo koní. Část pozemků měl v roce 1402 opět v držení Frenclin od Věže ze Starého Města pražského. Psal se rok 1421 a tehdy pražská posádka odňala Stodůlky proboštství. Začínají husitské války. V té době byly Stodůlky údajně obsazeny husity. Některé prameny uvádějí, že se husité bránili v kostele, 16 jich bylo zajato a odvezeno do Prahy. Další prameny říkají, že se ve Stodůlkách ukrývalo 16 šlechtických rodů i se svým majetkem. Pražská posádka je zajala a jejich majetek rozkradla. Po skončení husitských válek byla část pozemků v držení pánů z Hradce. Roku 1429 přešlo právo patronátní na purkrabství pražské. O pár let později - v roce 1449 se o vlastnictví Stodůlek přeli Zděnek Konopišťský s Oldřichem z Hradce. Od této doby byli majiteli čeští stavové. Před bitvou na Bílé Hoře roku 1620 měla ves 20 usedlostí. Po třicetileté válce byla polovina pustá. Tehdy docházelo k tomu, že když sedlák slyšel, že se blíží komise, vysadil dveře, odstranil ze střechy došky a na chvíli zmizel, protože v roce 1654 komise chodila za jediným cílem. Pořizoval se soupis obyvatel a majetku za daňovým účelem. Přesně se to jmenovalo Berní rula. Některé údaje proto nemusí zcela odpovídat skutečnosti.

Oldřich z Hradce

Marie z Hardeka