Zdánlivě jednoduchá otázka v sobě skrývá mnoho zmatků a nejasností, které motají hlavu nejen občanům, ale často i samotným úřadům. Potýkají se s ní lidé, kteří neví, co napsat v adrese na dopisní obálku či v různých dotaznících do kolonky bydliště. Lokální patrioti všude zásadně píší svou Prahu 13, tradicionalisté zůstávají u staršího členění, kdy jsme spadali pod obvod Prahy 5. V tisku nedávno proběhly informace, že už vznikly i Prahy 16 až 22. Čert aby se v tom vyznal...

Samospráva a státní správa

Pro pochopení složitého územního členění České republiky, jejích krajů, okresů, obvodů, měst a obcí je důležité si nejprve ujasnit rozdíl mezi státní správou na straně jedné a samosprávou krajů, měst a obcí na straně druhé. Samosprávu tvoří volená zastupitelstva, radní či starostové. Státní správu reprezentují pak nejrůznější úřady, ministerstva a hlavně agendy, které jsou dány jednotně zákonem pro celou republiku. Některé z těchto agend vykonávají pro stát vybrané pověřené obce či města v přenesené působnosti. (Státní sociální podpora, vydávání pasů, občanek, řidičáků, přestupková řízení apod.) Dříve tak činily okresy či městské obvody, které však nyní končí a nahrazuje je přibližně dvojnásobný počet zmíněných pověřených obcí či měst (Kraje jsou jednotkami samosprávy). Příkladem rozdílu v pravomocích mezi samosprávou a státní správou je třeba stavební řízení. Zatímco starosta, radní či zastupitelé okresního města mohou rozhodnout, že si za městské peníze (mají-li na to) postaví třeba domov důchodců nebo plavecký bazén, nemohou již rozhodovat o stavebním povolení ani jinak zasahovat do stavebního řízení, neboť je přesně vymezeno zákonem a je věcí státní správy. A to i přesto, že úředník stavebního úřadu (odboru) může sedět v té samé radnici jen ve vedlejší kanceláři. Vykonává však činnost, kterou radnici pověřil stát a samospráva ji nemůže nijak přímo ovlivnit.

Městská část a obvod nejsou vždy jedno a totéž

Hlavní město Praha má v republice zvláštní postavení. Je z hlediska samosprávy současně krajem i obcí. Pověřenou obcí. Celopražské zastupitelstvo je současně městským i krajským zastupitelstvem. Zatímco jiná města a obce se řídí zákonem o obcích, metropole má svůj zvláštní zákon o hl. m. Praze a svým statutem se dělí po linii samosprávy na městské části, po linii státní správy pak na správní obvody, které lze přirovnat k mimopražským okresům. Městských částí je už mnoho let stejný počet - 57 (poslední z nich byly připojeny k Praze v roce 1974). Každá z nich si volí své zastupitelstvo či starostu a jsou mezi nimi obrovské rozdíly v počtu obyvatel. Okrajové městské části Prahy čítají někdy i jen několik set obyvatel, centrální městské části či velká sídliště až mnoho desítek tisíc lidí. Zpravidla nejlidnatější městské části a jejich radnice jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti. Buď samy o sobě nebo spolu s geograficky nejbližšími malými městskými částmi pak tvoří správní obvod jako jednotku státní správy. Před rokem 1989 se v Praze zažilo členění na 10 takovýchto obvodů, s přibývajícím počtem lidí vykrystalizovalo po revoluci pět nových pod názvy Praha 11 až 15. Aby byly jednotlivé agendy státní správy blíže k občanům, přibyly v loňském roce ještě obvody Praha 16 až 22.

Jak je to u nás?

Území naší městské části patřilo do roku 1990 jako samosprávná jednotka pod názvem Praha - Stodůlky ke správnímu obvodu Praha 5. V letech 1990-94 jej zdejší zastupitelé přejmenovali na přesnější Praha - Jihozápadní Město a začal přesun některých agend státní správy z Prahy 5 na budoucí nový obvod, jehož základem Jihozápadní Město nyní je. Od roku 1994 má naše městská část opět nový název Praha 13, aby bylo jasné, že jde o jádro správního obvodu, který spolu s námi tvoří ještě městská část Praha - Řeporyje. Ta má také své zastupitelstvo a starostu, ale její radnice není pověřena výkonem státní správy.

Právě ke zdůraznění faktu, že jde o jádra nových správních obvodů, bylo od začátku letošního roku přejmenováno sedm větších městských částí na Prahy 16 až 22. Konkrétně ze sousední MČ Praha - Řepy se stala Prahou 17.

Aby to nebylo tak jednoduché

Trvající zmatky v názvech a číslech pražských obvodů nezpůsobuje jen to, že málokdo nezasvěcený dobře chápe rozdíl mezi samosprávou a státní správou, mezi městskou částí a správním obvodem. Podepisuje se na tom i fakt, že některé instituce nové členění stále plně nepřevzaly. Buď setrvávají na původním rozdělení na Prahy 1 až 10, nebo mají pro své potřeby vlastní odlišné územní členění. Také hranice katastrálních území, podle kterých se řídí např. cedule s názvy ulic, z historických důvodů nesouhlasí na mnoha místech s hranicemi městských částí. Na původním nebo jiném členění Prahy setrvávají například i soudy nebo Policie ČR.

A co pošta ?

Běžného člověka zajímá asi hlavně to, co má napsat na obálku dopisu. Jaké obvody tedy platí pro poštu? Na tuto otázku nám odpověděl její tiskový mluvčí Ing. Ladislav Vančura: "Česká pošta (ČP) je sice státním podnikem, ovšem od státu nedostává ani korunu. Má povinnost se samofinancovat a odvádět příslušné odvody a daně bez jakýchkoli úlev. Není součástí státní správy. Z těchto důvodů je organizační členění ČP důsledně podřízeno permanentní optimalizaci informačních a technologických procesů uvnitř podniku s cílem minimalizovat náklady. Organizační jednotky ČP proto nemohou a nebudou kopírovat státní systém územněsprávního členění, jako tomu bylo v dobách státem řízeného plánovaného hospodářství. Ostatně už před dvěma roky byl počet poštovních obvodů v republice zredukován na 51 (z toho jsou 4 v Praze). ČP tím ušetřila nemálo pracovníků řízení a správy a také prostory a budovy, v nichž byla ředitelství obvodů umístěna."

Informace, že jsou dnes v Praze jen 4 poštovní obvody, může vnést do problému s obálkou další zmatek. Poštovní mluvčí však zdůrazňuje, že nejdůležitější je napsat do adresy vždy správné poštovní směrovací číslo (PSČ) a název dodací pošty adresáta. Ten však nemusí odpovídat názvu územněsprávního celku. Pro naši městskou část jsou dodacími poštami stodůlecká Praha 515 (PSČ15500) a pošta Praha 58 (PSČ15800) u metra Hůrka. Druhá jmenovaná je dodací poštou pro Nové Butovice a Jinonice, první zase pro celý zbytek Prahy 13, Řeporyje a některé další okolní lokality. "Každý občan má možnost zjistit název své dodací pošty, případně pošty adresáta, na nejbližší poště. Mimochodem, pokud jde dopis např. adresátovi do Stodůlek a odesilatel napíše do adresy 150 00 Praha 5, pak se zásilka nejméně o den zdrží, protože pošta Praha 5 ji musí poslat na poštu do Stodůlek," vysvětluje Ladislav Vančura.

Rekapitulace

Pro účely poštovního styku tedy pište na obálku vždy správné PSČ a přesný název dodací pošty. Ani v drtivé většině ostatních případů už není správné, ba naopak spíše matoucí, psát o území Prahy 13 jako o Praze 5. Správní obvod Praha 13 je tvořen samosprávnými městskými částmi Praha 13 a Praha - Řeporyje. Samotnou městskou část Praha 13 (dříve též Jihozápadní Město) je možné pro upřesnění vnitřně rozdělit na jednotlivé čtvrtě, kterými jsou: sídliště Stodůlky, Lužiny, Velká Ohrada a Nové Butovice, původní obce "staré" Stodůlky, Velká a Malá Ohrada, Třebonice, případně též jejich části označované pomístními názvy jako např. Vidoule, Nová Ves, Háje, Chaby. Podobně jako se píše třeba Praha 5 - Smíchov, Praha 5 - Košíře či Praha 7 - Holešovice, je nyní správné psát i Praha 13 - Lužiny, Praha 13 - Velká Ohrada nebo Praha 17 - Zličín.