Stavbou se zajímavou historií, ale smutnou současností, je dvůr Háje (či Hajčí dvůr). Původní statek obhospodařoval pole a lesy v širokém okolí. Ve čtvercovém půdorysu jsou zbytky stájí, sýpek a stodola. Podle svého prvního majitele se mu v minulosti říkalo i Angelovský dvorec.
Jedním z jeho nejzajímavějších obyvatel byl v třicátých letech 19. století průmyslník a bankéř Leopold Lämmel. Ten zdědil po svém otci, který měl v Praze obchody s vlnou a textilem, pohádkové jmění. Převzal jeho podniky a zisky ještě znásobil. Mimo jiné byl také prvním ředitelem České spořitelny.
Hájčího dvora Lämmel využil jako letního sídla pro sebe i svoji rodinu. Za tím účelem nechal roku 1836 postavit vpravo od vstupní brány patrový letohrádek. Zajímavou epizodou v jeho životě byla nabídnutá půjčka ve výši 8 milionů zlatých Rakousku. Nikdo z vídeňských bankéřů v té době nebyl schopen podobného obchodu.
Od roku 1987 je objekt památkově chráněn. Zčásti je využíván jako skladiště, zbytek se úspěšně rozpadá. Okolní zahrady jsou zdevastované a silně zarostlé. Dvůr je dnes ve vlastnictví Nadace českého fondu umění, kde byl zapsán do soupisu konkurzní podstaty. Při mé návštěvě se na dvoře restaurovalo několik barokních soch původem z Teplicka. Dědicové se však domáhají u soudu svých práv. Že by se pro tuto památku blýskalo na lepší časy?